Premiéra v NHL očima Karla Vejmelky, aneb hlavně se z toho neposrat!
Sobota 16.10.2021, 19:00, Buffalo. Stovky, možná tisíce fanoušků netrpělivě vyhlíželo bitvu mezi domácím Buffalem a hostující Arizonou. V minulé sezóně by takový zápas zřejmě pro českého fanouška neměl takovou šťávu, ovšem jinak tomu bylo před pár dny, kdy si svoji premiéru v NHL odbyl třebíčský rodák a naposledy i brankářská opora brněnské Komety Karel Vejmelka.
Že byl skvělý, že byl vyhlášen první hvězdou utkání, tak o tom všem se již napsalo v amerických, stejně tak i v českých médiích více než dost, ale jak si tohle všechno prožil a hlavně užil on sám?
Mluvil jsem s Karlem jen pár hodin před prvním domácím zápasem sezóny, kdy s arizonskými Kojoty přijel změřit síly celek ze St. Louis. To už Karel věděl, že jde do zápasu jako dvojka. „Už po mém debutu v Buffalu, ještě cestou na letiště jsem se dozvěděl, že doma budu dvojka,“ vykládá Vejmelka.
Ale zpět do Buffala. Po osmigólovém debaklu v Colombusu se český gólman od trenérů dozvěděl, že příště jde do brány on. Naprostý šok. Překvapení. Pozitivní rozčarování z toho, že tak rychle půjde do zápasu v té nejkvalitnější hokejové lize. „Povedlo se mi odprostit se od samotné síly okamžiku a stejně jako na Kometě jsem se připravoval na zápas,“ vzpomíná Vejmelka. Připomíná, že měl od trenérů možnost podívat se detailně na soupeře, projít si video rozbory. Leč nevyužil toho, chtěl jít do zápasu s čistou hlavou. A podle všeho to bylo to nejlepší možné rozhodnutí. Cítil, že by nad vším zbytečně moc přemýšlel a tak raději skočil do utkání po svém.
Respekt. S ním se Karel Vejmelka probouzel do zápasového dne. Nebyl to strach či obavy. Sám hovoří o těžko popsatelných pocitech, ve kterých se mísí hlavně splnění dětského hokejového snu s uvědoměním si, jak obrovská příležitost přichází. „Trenér gólmanů, stejně jako jednička v bráně Hutton mi téměř jednohlasně řekli, abych hlavně dělal svoji práci a ať si zápas užiji, protože je to výjimečný den.“
Předzápasové rozbruslení je v NHL intenzivnější a mnohem kratší, než na jaké jsou hráči extraligy zvyklí. Často se stává, že druhý gólman se ani nedostane do brány. Zajímavým rituálem pak bývá to, že pokud jde do zápasu úplný nováček, nastupuje těsně před zápasem úplně sám, dá s jedno či dvě kolečka na ledové ploše a až poté se k němu připojí tým. „Úplně jsem na to zapomněl a i když jsem to věděl, vyjel jsem na led, vzal jsem si puk a hokejkou jsem jej vystřelil přes celé hřiště a až když jsem se otočil, uvědomil jsem si, že jsem úplně sám,“ směje brankář s číslem 70.
To už se přesouváme do samotného zápasu. Prvních pár zákroků a hned při jednom z nich, kdy do nováčka v bráně Arizony zajel soupeř, přišlo zjištění, že spoluhráči dávají jasně najevo, že takhle ne a hráč Buffala si odnáší pár ran i upozornění, že gólman je nedotknutelný. Nejen za to, se pak Vejmelka odvděčí téměř bezchybným výkonem, více než třiceti úspěšnými zákroky a hlavně díky němu jde utkání do prodloužení. Těsně před ním ještě mladého gólmana stihne jeho starší kolega upozornit na velmi nebezpečného útočníka Buffala Kyla Okposa. Je to i logické, Carter Hutton právě v Buffalu dříve působil a soupeře tak velmi dobře zná.
Zajímavostí pro Vejmelku byla i domluva se spoluhráči, že pokud budou v prodloužení obsazeni, může přijít přihrávka i na něj, což se opravdu v jednom případě stalo. „Počítal jsem s touto možností, takže mě to ani nepřekvapilo,“ odkrývá něco málo z taktiky Arizony Karel Vejmelka.
Samotné nájezdy pak komentuje slovy, že i když je soupeř provedl skvěle, vždy chybělo velmi málo, aby je měl. Úspěšnost zákroků 97%, téměř bezchybný výkon, vysoké nasazení, tak to všechno se zcela jistě podepsalo na tom, že Vejmelka byl vyhlášen první hvězdou utkání. To si ovšem přečetl až v mobilu cestou na letiště. V pozápasovém hodnocení pak slyšel jen slova chvály od trenérů i od spoluhráčů. „Určitě jsem všechny překvapil, asi úplně nevěděli, co ode mě mohou čekat a o to větší radost z toho mám. Hlavně věřím, že si tak buduji větší a větší důvěru a brzy dostanu i další šanci,“ říká s nadějí v hlase český gólman v dresu Kojotů.
Za tu dobu si v Arizoně už i osvojil novou přezdívku Veg (čti ,,vedž“). Jde o zkrácení příjmení pro rychlou orientaci na ledě. Až média z toho udělala Veggie, čemuž se však Vejmelka jen usmívá. „Novináři tomu dali ten hlubší význam ve smyslu zeleniny, leč samozřejmě je to jinak. Ale i tohle je zajímavá zkušenost.“
Nyní bude Karel Vejmelka vyhlížet další šance a příležitosti v bráně Arizony a plnit si tak i nadále své hokejové sny. Nezbývá než držet mu pěsti a sledovat příběh skromného kluka z Třebíče, kterého právě objevuje hokejový svět a který si častěji a častěji připomíná slova legendárního Ivana Hlinky: ,,Hlavně se z toho neposrat!“
